Po dlouhé době nám přišel článek od fanouška Rock for People, takže my děkujeme a věříme, že vám zpříjemní čekání na vaše vytoužené kapely. A proč že zrovna report z koncertu RARA AVIS ptáte se? Vážně nevíte? :-)
Když jsem se na internetových stránkách dozvěděl, že se bude konat v Lucerna Music Baru koncert kapel Kofe-in a Rara Avis nemohlo mě to nechat klidným a hned jsem si termín 8.3.2011 tučně poznamenal do diáře. To, že zde vystoupí i skupina Niceland, jsem bral spíše jako informaci. Podtitul zněl RARA AVIS a hosté...
Jelikož jsem týden před tím strávil na dovolené, tak jsem propadl dojmu, že by nemusely býti lístky a tak jsem raději 8.3. ráno zavolal do LMB, zda není vyprodáno. Bylo mi s úsměvem sděleno, že tomu tak není a že si lístek zamlouvat nemusím.
Vše mi bylo jasné večer, když jsem dorazil v 8 hodin večer. Bylo ještě zavřeno a po vstupu do sálu jsem patřil asi k 15 přítomným. Přisuzoval jsem to k tomu, že je 8.3. a všichni doma asi slaví MDŽ. Když jsem byl na Kofeinech v Praze v Akropoli byl sál slušně nabit. Ale asi ne kvůli nim...
Jako první se představili Kofe-in a to přesně na čas ve 21:00. Tato opavská formace skýtá 6 hudebníků různých žánrů, kteří jsou velmi silně skloubeny kolem charismatického zpěváka Jana Kunzeho.
Začalo se úderkou Osobní vesmír, příjemná popová věcička podmalovaná fantastickou elektronikou. Je to stejnojmenná skladba, jako nese název jejich první album.
Jenže Kofe-in sem přijeli představit již svoje druhé album, které je nachystáno k vydání a podle toho se taky ubíral celý koncert. Následovaly skladby, které mě nebyly až tak známy. Působily na mě ale velmi příjemně, ale už ne tak různorodě jako skladby na prvním albu. To bylo dáno, taky neznalostí. Skupina již uvolnila na Bandzone první tři skladby z alba Libertin, a tak jsem vždy zaregistroval změnu. První byla Levituji, další šlapavá věcička podobně chytlavá jako Osobní vesmír. Při skladbě Sebe mi dej se přeci jen k podiu přisunulo více posluchačů. Je to první hit kapely a k němu byl udělán i jejich první klip.
Píseň Na hladinu bylo zmírnění a tato skladba má velký potencíál se stát hitem. Je to skladba s poměrně rychlým tempem, přechází v klidné části a je podmalovaná smyčci. A to už se pomalu koncert blížil k závěru a zazněly další dvě skladby z nového alba Harpyje a Skříňka s démonem. Podařilo se nám skupinu vyskandovat zpět. Šivovy vlasy mi ale jako přídavek nepřišly vhodné a další nová skladba vše ukončila.
Musím přiznat, že na to, kolik lidí se na úvod sešlo, tak se s tím „Kofejni“ vypořádali na výbornou a koncert měl výborný zvuk. Jen mi chyběla příčná flétna Honzy Tenglera, která provázela všechny předešlé koncerty, které jsem měl možnost shlédnout.
KOFE - IN
Malá pauza, napít atd. a byli tu Rara Avis.
Čtyřčlenná formace přímo česko-slovenská. Jejich styl je úplně odlišný než znělo sálem doposud. Na jejich stránkách se dozvíme, že se jedná o trash-folk. Zajímavé spojení, leč já bych to přiroval k indie scéně po našem, a to razantněji. Poprvé jsem na ně narazil na RfP v roce 2010 a hned mě zaujali svojí neskutečnou rozmanitostí. Říkal jsem si, tak a teď Češi koukejte, co je u nás možné natočit. Všechny skladby provází výrazná basová linka Lukáše, podmanivé elektro zvuky a velice kolísavý zpěv Daniela. Rara předvedli většinu skladeb z debutového alba The Portrait. Ale po pár skadbách jsem měl pocit, že se nic neděje. Počet diváků od předešlého vystoupení byl sice desetinásobný, ale jen tak stáli a pokukovali. Prostě zvuk byl jednolitý a asi zvukaři někdo tahal za táhla či kabely. Podepsal se pod celým koncertem a atmosféra byla ponuřejší, což bylo ku škodě, jelikož hudba je řízná. Já si užil nejvíce skladby It Is Not Too Beautiful, January and The Kindred Spirit a Convention For The Paradise. Ale favoritní pro mě jsou dvě skladby, Kinds Of Persons a Secret dolls can´t survive. V druhé zmiňované přechází Danielův hlas až do falsetu a střední elektro pasáž je dynamická. Musím se ale přiznat, že předešlé dva koncerty na mě udělaly výraznější dojem. Přisuzuji to hlavně zvuku a menší komunikaci kapely s publikem.
RARA AVIS
Niceland – Michala, jsem poprvé zahlédl jako support Kryštof na jejich divadelním turné. A pak až 8.3 v LMB. Vím jen, že má za sebou již druhé album God Has Her Ways, které vyšlo na podzim roku 2010. A nevěřil jsem vlastním očím a uším. Michal už není jeden, ale čtyři a velmi slušně jim to šlapalo. Měl jsem v hlavě zafixováno, že je to prostě něco skoro folkového. Ale omyl, a příjemný. Indie rock, místy připomínající Placebo, a někdy skladby zněly až diskotékově. Dojem veskrze pozitivní a určitě si nenechám ujít další příležitost je shlédnout.
NICELAND
Výlet v netradiční den, úterý 8.3. do LMB se vydařil, a to velmi.
-MNM68-
Diskuze k tomuto článku probíhá zde
