Ústečtí UDG jsou na domácí scéně už nějaký ten rok a za tu dobu si tu vytvořili obrovskou fanouškovskou základnu, která se každým jejich koncertem rozrůstá. Není se tedy čemu divit, že se objevili hned v první várce kapel potvrzených pro letošní Rock for People.
Chvilku na zodpovězení několika otázek si našel jejich zpěvák Petr Vrzák.
Blog: Najít někoho, kdo by vás neznal, by teď šlo asi hodně těžko, ale přece jenom, kdyby se někdo takový našel, jak bys mu jednou větou charakterizoval UDG?
UDG: Návyková underpopová kapela se sebezničujícími sklony :-)
Blog: Největší zvrat pro kapelu nastal určitě vítězstvím soutěže Coca Cola Popstar v roce 2004...jaké další události poté bys pro vás nazval klíčovými?
UDG: Klíčové budou všechny naše desky, asi jako pro každou kapelu. První deska je jasná, protože to je debut a třeba smlouva nebo velká společnost atd. Pak ti každý říká, že důležitá je ta druhá, protože musíš potvrdit, že nejsi žádná rychlokvaška, ale pořádný držák a před třetí deskou všichni začnou říkat, že to je ta úplně nejdůležitější, a že se láme chleba a podobný nesmysly. Přitom je jasné, že klíčový je vlastně každý koncert. Já osobně si hodně cením i vítězství s klipem Éterická v hitparádě t-music a ceny časopisu Report, kde jsme proměnili dvě nominace ze čtyř, dokonce v jedné z hlavních kategorií kapela roku a videoklip k písni Éterická. To je fantastické.
Blog: Na svém kontě máte 3 alba. Které z nich podle tebe zaznamenalo největší příliv nových fanoušků a které je tvoje nejoblíbenější?
UDG: Nejvíc lidí se o nás dovědělo právě po soutěži Coca Cola Popstar, takže z tohoto pohledu je největší příliv nových fanoušků spojený s první deskou Ztraceni v inspiracích. Mně osobně se nejvíc líbí vždy ta aktuální, protože se samozřejmě nejvíc podobá tomu, jak si muziku momentálně představuješ.
Blog: Sice je to asi hodně brzy po vydání nové desky, ale i tak se zeptám: máte už nějaké nápady na nové písničky?
UDG: Nějaké nápady máme a pracujeme na nich. Nemám rád, když se písničky dodělávají narychlo týden před studiem nebo dokonce během nahrávání.
Blog: Jak vlastně takový vznik nové písničky u vás probíhá?
UDG: Písničky skládáme většinou na soustředění, kdy vyrazíme na víkend někam na samotu. Poslední roky jezdíme do Doubice. Místní už nás znají a nám je tam dobře. Do nedávna jsme neměli zkušebnu. Hráli jsme totiž tolik koncertů, že už nezbýval vůbec čas na zkoušení. Momentálně máme novou zkušebnu a koncertů je ještě víc než loni, tak nevím. Asi budeme skládat v dodávce cestou na koncerty. Proces většinou vypadá následovně. Bobo přijde s postupem na kytaru, který hrajeme dokola, já udělám melodii písničky a Jugi napíše text. Každý si dodělá svůj nástroj podle sebe, jak to cítí. Dost textů má Jugi už připravené v šuplíku, takže si zkouším vybírat z nich, je to ale těžké pak dobře nafrázovat. Proto píše spíš věci do předlohy ve svahilštině.
Blog: Je někdo z české scény, s kým byste rádi spolupracovali?
UDG: Určitě, česká scéna je plná talentovaných lidí, se kterými bychom rádi spolupracovali. Fungování kapely, vydávaní desek, točení klipů, PR a spolupráce s médii se dotýká tolika oborů, že se nemusíme bavit pouze o hudebnících či producentech.
Blog: Podle reakcí na koncertech - která vaše písnička se těší u fanoušků největší oblibě?
UDG: Myslím si, že nejde jednoznačně říct, jaká písnička je nejoblíbenější. Každý si najde tu svoji, která je pro něj ta nej. Podle reakcí fanoušků si myslím, že to je Hvězdář a Kurtizána, které když nezahrajeme, nechtějí nás občas pustit z pódia.
Blog: Ve své podstatě jste boyband (bez urážky :)), ale i tak jsem si všimla, že na vašich koncertech není až tak značná převaha holek. Co myslíš, že je ten hlavní důvod jejich přítomnosti na koncertech?
Stejně tak i věkový průměr rozhodně není 16 let, jak někteří zlí jazykové tvrdí. Co si myslíš, že láká právě "starší" posluchače na váš koncert?
UDG: Jsme pořád normální mladý kluci z mainstreamové kapely, takže to už samo vybízí k tomu, že na nás budou chodit holky. Z počátku to tak bylo, ale později ty holky s sebou začaly brát svoje kluky, maminky, tatínky, příbuzné, kamarády a tak jsme rádi, že je naše publikum širokospektrální.
Blog: Sice jste česká kapela, ale i hodně českých kapel zpívá v angličtině, neuvažovali jste někdy o tom?
Nemáte třeba nějaké ambice vyrazit do zahraničí?
UDG: Naše první texty byly anglicky, a když si na ně vzpomenu, je to dost komický. Když má kapela schopného textaře, který píše v češtině, není třeba se uchylovat k angličtině jen proto, že je zpěvnější a dá se s ní víc pracovat. Toho, kdo umí složit text v angličtině, zase nemá smysl šroubovat do češtiny. Čeština vás pak samozřejmě limituje směrem ven za hranice, což mě mrzí. I tak jsme se párkrát s kapelou za hranice dostali, i když ta čeština musela znít minimálně exoticky. Uvidíme, myslím, že by nebylo špatné zkusit něco v angličtině. Nejdřív to ale musí stát za to, protože nesmysly bych si do pusy nikdy nevzal.
Blog: Není to tak dávno, co proběhlo vyhlašování cen časopisu Report, Žebřík 2009, kde jste byli vyhlášeny kapelou roku a váš klip Éterická vyhrál zase v kategorii nejlepší videoklipů. Jaký to byl pocit získat takové ocenění? Jaký to byl pocit porazit takové velikány české hudební scény jako Kryštof a Chinaski?
UDG: Pro mne to byla taková satisfakce za to, že to, co děláme, má smysl. Taky doufám, že nás to opět posune o něco dál. Máme štěstí na skvělé fanoušky, kteří nás podporují, jak se dá. A za to jim patří největší dík.
Blog: Co si myslíš, že je důvodem vaší rozsáhlé fanouškovské základny?
UDG: Snažíme si naše fanoušky předcházet. Máme fanklub, se kterým pořádáme srazy, děláme pro ně různé soutěže nebo po koncertě si s nimi dáme drink a posloucháme, co se jim líbí a co by změnili. Nejsme žádní namyšlení frajírci, co dohrají, sednou do dodávky a jedou do Prahy.
Blog: Koncertujete téměř nepřetržitě od roku 2004, neměli jste třeba někdy slabou chvilku, kdy jste si říkali, že s tím seknete? Nebo že si aspoň uděláte několika měsíční či roční pauzu, jak to mnoho kapel dělává?
UDG: Samozřejmě, že ponorková nemoc tu a tam proběhne. Většinou je to ale jen chvilková záležitost. Během volných dní si od sebe trochu odpočineme a na další koncert už se na sebe zase těšíme :-)
Blog: Je nějaké místo, kde koncertujete úplně nejradši? Kam se vždycky nejvíc těšíte?
UDG: Za ty roky co objíždíme republiku, už máme pár oblíbených míst. Bylo by ale asi nefér vypíchnout tady jen jedno a na ostatní zapomenout.
Blog: Dokážeš spočítat, kolikrát jste již hráli na Rock for People?
UDG: Mám pocit, že letos to bude už po páté, nebo po šesté, co budeme na RfP hrát. Je to náš oblíbený festival, na kterém, pokud povinnosti dovolí, zůstáváme po celou dobu jeho konání.
Blog: Rock For People už zveřejnil pár zahraničních jmen. Víte už teď, že se na někoho konkrétního půjdete podívat?
UDG: Určitě se půjdu podívat na Prodigy, protože to je skvělá klasika. Na ty se těším hodně. Suicidal Tendencies mě taky budou zajímat a to ostatní neznám, tak se asi nechám překvapit nebo si to někde najdu.
Blog: Kdybyste mohli vy osobně pozvat na festival jakoukoliv kapelu, kdo by to byl a proč?
UDG: Rád bych viděl pořádnou show. A když velký festival, tak si klidně řeknu o velké kapely, třeba U2 nebo Redhoty a LP. V chilloutu bych si poslechl Tracy Chapman a docela by mě zajímal mejdan na Black Eyed Peas (Fergie bych chtěl potkat i v zákulisí :-)). Z kapel, které jsou v reálnějších možnostech festivalu by mě zajímala například kapela Kings of Leon.
Blog: A závěrečná: nějaký vzkaz pro lidi, kteří se na vás na Rock for People přijdou podívat?
UDG: Těšíme se na vás, doufám, že nám letos bude přát počasí a společně s vámi zapaříme a dáme drink!
